Soubor návrhů směrnic, nařízení a koncepčních dokumentů, který připravila Evropská komise, se někdy také označuje jako tzv. Zimní energetický balíček. Leitmotivem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobení energetického trhu masivnímu nástupu tohoto typu výroby energie. Na druhé straně nové směrnice neobsahují závazky členských států pokud jde o podíl výroby energie z OZE, jako je tomu u stávajících předpisů. Nelze tedy očekávat, že by v důsledku schválení těchto směrnic byla Česká republika povinna nastartovat nějaké další schéma podpory výroby energie z OZE, jako tomu bylo s výkupními cenami. Naopak snahou Komise, byť někdy nedůslednou, je zapojení OZE do trhu s elektřinou.  V tomto ohledu má Česká republika náskok – díky systému povinně vykupujících a zelených bonusů se s elektřinou z obnovitelných zdrojů běžně obchoduje na energetických trzích, což zdaleka není všude v Evropě pravidlem.

Jediným „tvrdým“ závazkem pro členské státy je povinnost zvyšovat každý rok podíl obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení minimálně o 1%. To může být dobrá zpráva pro pokračování upravených kotlíkových dotací nebo pro dodavatele tepelných čerpadel. Naopak špatná zpráva je to pro provozovatele soustav centrálního zásobování teplem, kde palivem je uhlí nebo plyn.

V centru pozornosti nových směrnic bude spotřebitel, který zároveň provozuje výrobnu elektřiny nebo tepla primárně pro vlastní spotřebu. Umožňuje se mu širší zapojení do energetického trhu (výrobu a prodej přebytků), aniž by byl vystavován nepřiměřené regulaci – například povinnosti pořídit si licenci pro výrobu nebo obchod. Minimální hranice pro možnost dodávek elektřiny bez licence se navrhuje 10 MWh pro domácnosti a 500 MWh pro podnikatele ročně. Pokud však jde o dodávky vyrobené elektřiny přímým vedením v rámci jedné budovy, žádný limit stanoven není a lze tedy dodávat do jednotlivých bytových jednotek bez omezení.

Nově se zavádí pojem „komunitních výroben“, což bude zjednodušeně řečeno obchodní společnost provozující výrobnu, vlastněnou z více než 51 % fyzickými osobami, které následně vyrobenou elektřinu spotřebují. Podle návrhu směrnice nemá být spotřeba elektřiny spoluvlastníky komunitní výrobny předmětem nepřiměřených poplatků. Zda to znamená úplné nebo částečné osvobození od plateb za distribuci elektřiny či jiných regulovaných plateb, se teprve ukáže. Pokud by to tak bylo, znamenalo by to skutečně velký zásah do energetického trhu.

Do jisté míry negativně lze vnímat zrušení práva na přednostní připojení výroben z OZE k elektrizační soustavě a práva na přednostní výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při znalosti praxe v České republice však nepovažujeme zrušení práva na předností připojení za velkou ztrátu, protože se v praxi stejně vymáhalo jen velmi obtížně.  Podstatnější může být zrušení práva na přednostní odběr zelené elektřiny, pokud přemýšlíme nad tím, jak bude pokračovat výroba u zdrojů po ukončení dvacetileté doby výplaty výkupních cen. V tuto chvíli lze důsledky jen těžko dohlédnout. Návrh směrnic k tomu pouze říká, že objem výroby elektřiny z OZE nesmí po roce 2020 klesnout pod hranici, kterou se členské státy zavázaly právě k roku 2020 dosáhnout. Hromadné ukončování provozu výroben energie z OZE po uplynutí doby podpory by tedy nemělo hrozit.

Vývoj evropského energetického práva podrobně sledujeme a pro naše klienty připravujeme měsíční monitoring evropské legislativy.