DSA články
Záruky původu elektřiny z OZE a možnosti jejich prodeje
Ne každý výrobce elektřiny obnovitelných zdrojů využívá svého práva na vystavení a následný prodej tzv. záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo KVET. Záruky původu jsou certifikáty, které slouží koncovému spotřebiteli k prokázání, že jím spotřebovaná elektřina pocházela z obnovitelných zdrojů. Záruky původu jsou samostatně obchodovatelné mezi výrobci a spotřebiteli.
Systém záruk původu vychází z fyzikálního faktu, že v momentě, kdy je vyrobená elektřina dodána do elektrizační soustavy, není možné nadále rozlišovat její původ. Vydáním záruk výrobci a jejich připsáním konkrétnímu koncovému zákazníkovi se tak vytváří alespoň jakási fikce, že spotřeboval obnovitelnou elektřinu v rozsahu zakoupených záruk. Stále více konečných spotřebitelů a společností (jako je např. Ikea, Google, BMW, BT, Colruyt a řada dalších) chce mít kontrolu nad energetickým mixem elektřiny, kterou spotřebují. Poptávka po zárukách původu tedy neustále roste. Systém záruk původu tak pomáhá dále rozvíjet výrobu elektřiny z OZE a KVET.
Podle současné české právní úpravy, tedy zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie je možné záruky původu vydat na elektřinu z obnovitelných zdrojů a na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Podle návrhu nové směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů by se záruky původu měly od roku 2021 vydávat také na energii z vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů.
Každý výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má nárok na vydání záruk původu, které odpovídají elektřině vyrobené a dodané do elektrizační soustavy. V České republice vydává záruky původu operátor trhu OTE, a.s., a to v elektronické podobě. Jedna záruka původu připadá na 1 MWh elektřiny vyrobené a dodané do elektrizační soustavy a obsahuje identifikační informace vztahující se k výrobně elektřiny. Záruka původu je platná po dobu dvanácti kalendářních měsíců od data výroby odpovídající elektřiny.
Záruky původu jsou obchodovatelné, a prodávají se buď obchodníkovi, vykupujícímu vyrobenou elektřinu, nebo také samostatně na základě smlouvy o převodu příslušného množství záruk původu. Ačkoliv pro samostatnou smlouvu není vyžadována konkrétní forma, zpravidla bývá uzavřena písemně. Pro tento účel se zpravidla využívají speciální standardizované smluvní vzory, předchozí konzultace s právníky je však žádoucí. Obchod je možné uskutečnit v rámci České republiky, ale také v rámci členských států Evropské unie, jejichž administrativní orgány pověřené správou záruk původu jsou součástí organizace AIB (Association of Issuing Bodies).[1]
Jak vyplývá z našich zkušeností, cena samostatných záruk původu vydaných v roce 2018 se pohybuje okolo 0.50 € za záruku. Obchodníci se zárukami vedle samotného nákupu záruk původu často nabízí využití portfolia managementu, tedy správu předem vymezeného počtu záruk původu, které jsou prodány v momentě, kdy je cena záruk na trhu nejvyšší. Prodejci záruk pak zpravidla náleží určité procento ze zisku.
Faktický převod záruk je pak realizován prostřednictvím převodního účtu výrobce elektřiny registrovaného u operátora trhu, který převod zajišťuje. Záruky jsou na jeho účtu pro případné další transakce zablokovány a výrobce musí následně potvrdit provedení transakce. Po provedení transakce obdrží výrobce i držitel účtu, na jehož účet se záruky převádí potvrzení o tom, že záruky byly převedeny. K převodu záruk původu mezi jednotlivými účty může dojít vícekrát a v praxi k tomu často dochází, když jsou záruky původu ve velkém zkupovány obchodníky se zárukami a následně přeprodávány koncovým zákazníkům. K jejich uplatnění, tedy k faktickému připsání koncového zákazníka k záruce však může dojít pouze jednou a záruka tím zaniká.
[1] Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a dále také členské země EFTA