Poslanecká sněmovna definitivně schválila návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, jehož cílem je řádné promítnutí požadavků evropské tzv. AML směrnice týkajících se evidování skutečných majitelů do českého právního řádu.

V současné době je úprava evidence údajů o skutečných majitelích obsažena v části páté zákona č. 304/2013, o veřejných rejstřících, tato však nestanovuje žádné sankce pro případ nesplnění z ní vyplývajících povinností, v praxi tak jsou tyto povinnosti značně zanedbávány a k zápisu do evidence dnes přistupují především subjekty, které potřebují splnit podmínku zápisu skutečného majitele pro jiné účely, např. pro splnění dotačních podmínek. Nově však bude možné uložit za absenci zápisu skutečného majitele pokutu až do výše 500.000,- Kč, co je však ještě podstatnější, porušení evidenčních povinností bude mít negativní důsledky  i v korporátní rovině v podobě možného zneplatnění rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka, nemožnosti vyplatit podíl na zisku či v podobě pozastavení výkonu hlasovacích práv společníků či akcionářů, nebo v občanskoprávní rovině v podobě nevymahatelnosti právního jednání, kterým je zastírána osoba skutečného majitele. Nedošlo-li již k zápisu skutečných majitelů na základě současné právní úpravy, je nutné bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona tento zápis provést nebo případně zapsané údaje aktualizovat.

Kdo je skutečným majitelem právnické osoby? Skutečným majitelem je míněna „každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem“.

Koncovým příjemcem právnické osoby je dle základní zákonné definice „osoba, která může mít přímo nebo prostřednictvím jiného významný prospěch z činnosti společnosti a která tento prospěch dále nepředává“. Zákon přitom stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že takovou osobou  je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než 25 % z celkového majetkového prospěchu právnické osoby (u obchodní korporace se tímto prospěchem rozumí přímé nebo nepřímé právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace větší než 25 % (pokud tento prospěch dále nepředává)). Ve společnostech s ručením omezeným a v akciových společnostech tedy zpravidla půjde o osoby, které mají více než 25% podíl na společnosti.

Osobou s koncovým vlivem je pak „každá fyzická osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv“, přičemž zákon opět stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že osobou s koncovým vlivem u obchodních společností jsou fyzické osoby považované za osoby ovládající (tj. zejména osoby, které mohou jmenovat nebo odvolat či prosadit jmenování nebo odvolání většiny osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace, osoby nakládající sami nebo ve shodě s jinými osobami dohromady s 40 % všech hlasů (ledaže jiná osoba disponuje stejným nebo větším podílem) a nebo s 30 % všech hlasů, pokud tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních valné hromady více než polovinu hlasovacích práv). Na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, přitom ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %. V jiné než obchodní korporaci (tj. zejména ve spolcích) je pak osobou s koncovým vlivem každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu.

Pokud skutečného majitele nelze určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat, a případně pokud je osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která ze zákona nemá skutečného majitele, stanoví návrh zákona vyvratitelnou právní domněnku, že jím je každá osoba ve vrcholném vedení korporace. Osobou ve vrcholném vedení je přitom fyzická osoba, která zajišťuje každodenní řízení společnosti a je při této činnosti podřízena statutárnímu orgánu, případně je přímo členem statutárního orgánu, za předpokladu, že právnická osoba přímo řídící osobu nemá. Nemůže tedy nastat situace, kdy by evidující osoba neměla skutečného majitele, nejedná-li se přímo o výjimku stanovenou  zákonem.

Zápis do evidence skutečných majitelů, který vede místně příslušný rejstříkový soud, je podmíněn návrhem ze strany evidující osoby, nebo (procesně rychlejším) notářským zápisem. Za určitých okolností však není aktivní konání nutné a k zápisu dojde tzv. průpisem automaticky (viz dále).

Automatický průpis z veřejných rejstříků

S ohledem na velké množství subjektů, které jsou povinny zápis do evidence provést, však návrh přináší za účelem snížení administrativní zátěže evidujících osob vítanou novinku – automatický průpis údajů z veřejných rejstříků. V případech, kdy je skutečný majitel zjevný již z veřejného rejstříku (obchodního rejstříku, spolkového rejstříku, evidence svěřenských fondů, nadačního rejstříku či rejstříků ústavů), budou údaje z tohoto rejstříku automaticky propisovány do evidence skutečných majitelů, aniž by evidující osoba musela aktivně podávat návrh na zápis skutečného majitele do evidence. Co je však podstatné, evidující osoba má i v případě automatického průpisu povinnost zajistit, aby údaje o jejím skutečném majiteli odpovídaly skutečnému stavu.

V případě společností s ručením omezeným   se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 % nebo jako skutečný majitel takové osoby. V případě akciových společností se pak jako skutečný majitel automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její jediný akcionář nebo jako skutečný majitel takové osoby.

Návrh zákona stanovuje podmínky průpisů i u osob, které nejsou obchodními korporacemi. Například jako skutečný majitel spolku (jakož i obecně prospěšné společnosti, bytového družstva apod.) se automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen statutárního orgánu nebo jako skutečný majitel takové osoby.

Úprava automatického průpisu nedopadne na osobní obchodní společnosti (tj. veřejnou obchodní a komanditní společnost), které však v České republice tvoří pouze zlomek obchodní společností.

K automatickému průpisu dojde tehdy, nezajistila-li evidující osoba zápis jiných údajů (návrhem soudu nebo žádostí notáře). Neaktivita evidující osoby tedy může být i záměrná, s cílem provedení automatického průpisu. Pokud však evidující osoba aktivně zapíše své skutečné majitele, o možnost automatického průpisu nepřijde, neboť může spolu se zápisem do budoucna požádat o tento režim.

Do kdy je třeba provést zápis skutečného majitele?

Obchodní korporace, které zajistily zápis do evidence dle současné právní úpravy, musí do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona zajistit, aby tyto údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona a případně je aktualizovat.

Na obchodní korporace, které nezajistily dle dosavadních právních předpisů zápis žádných údajů o svých skutečných majitelích, popř. tak učinily pozdě, se toto přechodné ustanovení nevztahuje. Tyto jsou tedy povinny zapsat své skutečné majitele bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti zákona.

0soby, které nejsou obchodními korporacemi mají stanovenu lhůtu k provedení zápisu v délce 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona.

Jak bylo uvedeno výše,  evidující osoba má i v případě automatického průpisu povinnost zajistit, aby platné údaje o jejím skutečném majiteli odpovídaly skutečnému stavu.

Absence zápisu nebo rozpor se skutečným stavem

Absence zápisu či rozpor se skutečným stavem po nabytí účinnosti zákona může nově mít pro evidující osobu značně negativní důsledky.

V případě absence zápisu skutečného majitele obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku skutečnému majiteli ani právnické osobě nebo svěřenskému fondu, jejichž je rovněž skutečným majitelem, ani vyplatit podíl na zisku právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.

Po dobu absence zápisu skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů rovněž nesmí skutečný majitel vykonávat hlasovací práva při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace nebo rozhodovat jako její jediný společník. Toto ustanovení se nepoužije, vzniklo-li postavení skutečného majitele v období 15 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka. V případě vzniku postavení skutečného majitele obchodní korporace je tedy nutné uvést údaje v evidenci skutečných majitelů do souladu se skutečností do 15 dnů.  Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet svěřenského fondu, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.

V důsledku výše uvedeného se lze dovolávat neplatnosti rozhodnutí valné hromady či jediného společníka  v subjektivní lhůtě tří měsíců a objektivní lhůtě jednoho roku. Lze rovněž případně žádat po statutárním orgánu náhradu škody způsobené korporaci tím, že nezajistil zápis skutečného majitele do evidence.

Návrh zákona rovněž stanovuje, že práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelů, nelze vymáhat. Pojem „právní jednání zastírající osobu skutečného majitele“ pak zahrnuje veškeré formální, neformální, typové i nepojmenované smlouvy nebo jiná právní jednání podle českého i zahraničního práva, která umožňují skutečnému majiteli nezapsanému v evidenci skutečných majitelů uplatňovat koncový vliv nebo získávat prospěch prostřednictvím jiné osoby.

Návrh zákona stanovuje rovněž deliktní odpovědnost. V případě, že orgán veřejné moci zjistí v evidenci skutečných majitelů nesrovnalost, oznámí ji rejstříkovému soudu, který evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení. Pokud evidující osoba nezajistí ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem zápis údaje do evidence skutečných majitelů, nebo nezajistí ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o nesrovnalosti v zápisu, aby byly do evidence skutečných majitelů zapsány nové údaje namísto soudem vymazaných, dopustí se přestupku. Pokutu dle tohoto zákona tedy nelze uložit bez předchozí výzvy ke splnění povinnosti. Přestupku se rovněž dopustí skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem či prostředník tím, že evidující osobě neposkytne potřebnou součinnost. Za výše uvedené přestupky lze uložit pokutu až do 500.000 Kč.

Přístup do evidence

Na rozdíl od současné úpravy bude evidence skutečných majitelů částečně veřejná, neboť kdokoliv bude moci na internetových stránkách Ministerstva z evidence skutečných majitelů získat částečný výpis platných údajů o skutečném majiteli právnické osoby v rozsahu jména, státu bydliště, roku a měsíce narození, státního občanství, údaje o povaze a době trvání postavení skutečného majitele, jakož i dalších údajů propsaných automaticky z veřejného rejstříku nebo údajů, k jejichž zveřejnění dal skutečný majitel souhlas.

Závěr

Účinnost zákona má dle navrhovaného znění nastat prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. S ohledem na finální fázi legislativního procesu, kdy tento bude v nejbližších dnech postoupen prezidentu republiky k podpisu, lze tedy očekávat, že zákon účinnosti nabude dnem 1. 5. 2021.

Právnickým osobám, které mají povinnost provést zápis skutečného majitele, a ještě tak dle současných předpisů dosud neučinily, lze doporučit, aby tuto povinnost splnily nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jejich zápis ve veřejném rejstříku neumožňuje automatický průpis údajů o skutečném majiteli, a nebo by takový záznam neodpovídal skutečnosti.

Právnické osoby, které v souladu s aktuálně účinnou úpravou provedly zápis skutečného majitele do evidence, by měly bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona zkontrolovat, zda tyto údaje odpovídají požadavkům tohoto zákona a zda jsou aktuální.

V případě, že by však k automatickému průpisu údajů nedošlo již ke dni účinnosti tohoto zákona, doporučujeme, aby obchodní korporace, která zamýšlí učinit rozhodnutí, které by mohlo být dle výše uvedeného stiženo neplatností pro absenci zápisu skutečného majitele v evidenci, urychleně podat návrh na zápis těchto údajů, byť původně zamýšlela nechat tyto údaje automaticky propsat z obchodního rejstříku. V období nabytí účinnosti tohoto zákona (pravděpodobně 1. 5. 2021) totiž bude probíhat řada valných hromad, neboť zákon o obchodních korporacích stanovuje povinnost projednat řádnou účetní závěrku nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Pokud by ke dni konání valné hromady nedošlo k automatickému průpisu a v evidenci skutečných majitelů by chyběl záznam o skutečném majiteli obchodní korporace, mohlo by být rozhodnutí takových valných hromad stiženo relativní neplatností v důsledku sistace hlasovacího práva.

Ze stejného důvodu je však nutné zajistit, aby zápis v evidenci skutečných majitelů odpovídal ke dni konání valné hromady skutečnosti, a zápis vždy provést nejpozději do 15 dnů od vzniku postavení skutečného majitele, nedochází-li k automatickému průpisu.

Neváhejte se na nás obrátit, pokud si přejete ověřit, zda se na Vás tyto povinnosti vztahují, za účelem zjištění skutečného majitele, nebo případně rovnou za účelem zajištění zápisu do evidence skutečných majitelů.

JUDr. Robert Šulc Ph.D.

Mgr. Martina Hadrbolcová