Letošní rok se nese ve znamení překotného vývoje legislativy týkající se povolování obnovitelných zdrojů. Již od zimy platí novela energetického a stavebního zákona (tzv. Lex OZE I) a nařízení Rady EU o urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie. Připravují se novely energetického zákona, které vytvoří právní rámec pro sdílení elektřiny, bateriová uložiště a nezávislého agregátora flexibility. Kromě specifické energetické legislativy se ale developmentu nových obnovitelných zdrojů významně dotkne i nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) a zákon o jednotném environmentálním stanovisku (zákon č. 148/2023 Sb.).

V pondělí 5. června vyšel ve Sbírce zákonů balíček tří zákonů, které přináší spolu s dříve schváleným novým stavebním zákonem systémovou změnu stavebního práva. Jedná se o obsáhlou novelu nového stavebního zákona, nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku a také o novelu souvisejících předpisů z oblasti ochrany životního prostředí.

Stručný přehled novinek při povolování staveb

Kromě zjednodušení a sjednocení povolovacích procesů a efektivní elektronické komunikace s úřadem nová legislativa zavádí také některé dílčí změny týkající se developmentu obnovitelných zdrojů energie a souvisejících energetických zařízení.

U pozemních i střešních obnovitelných zdrojů do 50 kilowatt a přípojek do délky 25 metrů nebude třeba žádné povolení podle stavebního zákona. Pro obnovitelné zdroje do 100 kilowatt potom platí zjednodušený režim určený pro takzvané jednoduché stavby, který mimo jiné znamená kratší lhůtu pro rozhodnutí úřadu než u složitějších záměrů.

O realizaci FVE nad 5 megawatt a ostatních obnovitelných zdrojů nad 1 megawatt bude rozhodovat nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu. U menších obnovitelných zdrojů energie, včetně jednoduchých staveb do 100 kilowatt, potom bude vždy rozhodovat krajský úřad.

Přesun pravomoci na vyšší úroveň má nejen u těchto záměrů zamezit nepřímému ovlivňování státní správy samosprávou na úrovni obcí (takzvaná systémová podjatost) a zajistit vyšší odbornost rozhodování. K větší kvalitě rozhodování a také rychlosti by měla přispět i speciální úprava řízení o odvolání, podle které odvolací orgán prvostupňové rozhodnutí neruší a nevrací, ale v případě nezákonnosti nebo nesprávnosti ho rovnou změní.

Připravte se na přechodná ustanovení

Mnohá řízení budou probíhat v době přechodu ze staré právní úpravy na novou. Nový stavební zákon i zákon o jednotném environmentální stanovisku přináší pro tyto případy řešení v podobě přechodných ustanovení.

Velká věcná novela vnesla do nového stavebního zákona konzervativní variantu, protože veškerá řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona (pro účely těchto přechodných ustanovení 1. červenec 2024) se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tedy procesními postupy podle stávajícího stavebního zákona. V platnosti zůstávají i závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů.

Řízení se ovšem dokončí u úřadu, který má být příslušný podle nového stavebního zákona. K 1. červenci 2024 se tedy například některá územní řízení, která vede orgán obce s rozšířenou působnosti přenesou ze zákona na krajský úřad, procesní postup se však nadále bude řídit dosavadními právními předpisy.

Nový stavební zákon obsahuje i speciální přechodná ustanovení, která pomáhají překlenout praktické obtíže spojené se střídáním dvou režimů stavebního práva.

1) Pokud si žadatel o povolení záměru nechá zpracovat projektovou dokumentaci podle požadavků kladených současným stavebním zákonem a žádost bude podávat již za účinnosti nového stavebního zákona, může až do 30. června 2027 využít rovněž tuto projektovou dokumentaci

2) Nový stavení zákon nahrazuje dvě po sobě vydávané povolení (územní rozhodnutí a stavební řízení) jedním povolením záměru. Může se tedy stát, že stavební úřad vydá pro daný záměr územní rozhodnutí podle staré právní úpravy, ale žadatel bude žádat o povolení až po 1. červenci 2024. V takovém případě se územní rozhodnutí považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona a úřad bude následně posuzovat pouze povolení stavby, ne už otázku, jestli lze záměr umístit do územ

3) V reakci na očekávané obtíže spojené s přechodem některých rozhodovacích procesů na jiné úřady a se změnami procesních pravidel obsahují přechodná ustanovení rovněž určité „zahřívací“ období. Všechny lhůty, které má úřad na vydání rozhodnutí v řízeních zahájených do konce roku 2024 podle nového stavebního zákona, se prodlužují na dvojnásobek

Komplikovaná přechodná úprava pro vyhrazené stavby

Pro vyhrazené stavby jsou přechodná ustanovení na první pohled matoucí. Nerozlišují totiž až na výjimky mezi vyhrazenými stavbami a stavbami jinými, což neodpovídá koncepci přechodného období podle § 334a nového stavebního zákona. Podle něj platí, že pro všechny záměry s výjimkou vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících se od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 ještě použije stávající stavební zákon, ačkoliv už nabude účinnosti nový stavební zákon. Pro vyhrazené stavby by se tedy měl nový stavební zákon použít již od 1. ledna 2024.

Na druhou stranu ovšem podle § 334a odst. 3 také platí, že se za den nabytí účinnosti pro účely přechodných ustanovení v § 330 a v § 331 považuje 1. červenec 2024. Použití pravidla o dokončení řízení podle stávajících předpisů na žádost o povolení záměru vyhrazené stavby podanou například v březnu 2024 může vést k závěru, že i u vyhrazené stavby řízení je třeba řízení zahájit podle stávající právní úpravy. Ta již ale v březnu 2024 pro vyhrazené stavby neplatí, protože se podle § 334 bod 1. zrušuje novým stavebním zákonem a nelze ji pro tyto stavby použít v přechodném období podle § 334a nového stavebního zákona.

K překlenutí popsané legislativní nejasnosti je třeba přechodné ustanovení o dokončení řízení podle dosavadních právních předpisů vykládat striktně tak, že se použije pouze na řízení zahájená podle stávajícího stavebního zákona, nikoliv na všechna řízení zahájená před 1. červencem 2024, tedy i na řízení o povolení záměru vyhrazené stavby podle nového stavebního zákona. Jinak by pro absenci právní úpravy nebylo možné řízení o povolení záměru vyhrazené stavby v první polovině roku 2024 vůbec zahájit.

Zbývá otázka, jak přechodná ustanovení použít pro vyhrazené stavby, pro něž se nový stavební zákon použije již od 1. ledna 2024, ačkoliv přechodná ustanovení se vztahují až k 1. červenci 2024. Řešením by měl být teleologický a systematický výklad zákona, kterým lze dovodit, že dosazení 1. července 2024 za datum nabytí účinnosti zákona se vztahuje pouze na přechodná ustanovení v případech, kdy se týkají jiných než vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících. Pro vyhrazené stavby a stavby s nimi související je dnem nabytí účinnosti zákona i pro účely přechodných ustanovení v § 330 a v § 331 nového stavebního zákona 1. leden 2024. Při lpění na doslovném znění zákona by pro řízení o povolení vyhrazených staveb chyběla přechodná právní úprava.

S novou právní úpravou počítejte už dnes

Od kdy tedy platí nový stavební zákon a zákon o jednotném environmentálním stanovisku?

Se změnami v povolování staveb lze počítat až v budoucnu. Ve vztahu k vyhrazeným stavbám (mimo jiné fotovoltaické elektrárny o výkonu nad 5 megawatt, obnovitelné zdroje energie o výkonu nad 1 megawatt) účinnosti nového stavebního zákona, tedy od 1. ledna 2024, při realizaci ostatních záměrů pak od 1. července 2024. Do té doby se postupuje podle stávajícího stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) a dosavadní legislativy v oblasti posuzování záměru z hlediska vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku se použije pro všechny obnovitelné zdroje energie až od 1. července 2024, protože přechodné ustanovení zákona odkazuje ohledně možnosti použít tento zákon už od 1. ledna 2024 pouze na seznam vyhrazených staveb ve znění dřívější právní úpravy, tedy bez fotovoltaiky nad 5 megawatt a jiných obnovitelných zdrojů nad 1 megawatt.

Již nyní je každopádně třeba zahrnout do úvah při developmentu obnovitelných zdrojů energie novou právní úpravu, a to včetně přechodných ustanovení, protože i ta mohou (například prodloužením lhůty pro vydání rozhodnutí) významně ovlivnit realizaci záměru.

Luděk Šikola, Vojtěch Krajíček