Další z kontrol držitelů licence na výrobu elektřiny, které ERÚ pravidelně provádí, je kontrola měření elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, tj. kontrola ust. § 11a odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona o podporovaných zdrojích (dále jen „ZPOZE“). ERÚ zejména kontroluje:

• zda je vyrobená elektřina měřena ověřeným stanoveným měřidlem,
• zda jsou v případě vícero zdrojů s nárokem na podporu v odlišné výši všechny z nich osazeny samostatným měřidlem,
• zda podpora není uplatňována na technologickou vlastní spotřebu.

Výrobce je dle ust. § 11a odst. 1 ZPOZE povinen měřit vyrobenou elektřinu za místem odběru technologické vlastní spotřeby nebo před místem odběru technologické vlastní spotřeby, která  pak musí být měřena zvlášť. Pokud je nárokována podpora na vyrobenou elektřinu naměřenou fakturačním elektroměrem ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy (§ 11a odst. 1 druhá věta zákona o podporovaných zdrojích), umístěným na straně vysokého napětí (tedy elektřinu již očištěnou o technologickou vlastní spotřebu představující ztráty na zvyšovacím transformátoru),  nemusí výrobce vyrobenou elektřinu a technologickou vlastní spotřebu měřit v souladu s ust. § 11a odst. 1 ZPOZE. Je-li elektroměr provozovatele distribuční soustavy umístěn na straně nízkého napětí zvyšovacího transformátoru, je třeba tyto ztráty transformátoru vykázat jako technologickou vlastní spotřebu a odečíst je od množství elektřiny, na kterou je nárokována podpora. Kontrolní orgány tolerují, pokud v těchto případech nejsou ztráty transformátoru měřeny, ale stanoveny výpočtem.

Technologickou vlastní spotřebou ve smyslu ZPOZE se rozumí spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy (ust. § 2 písm. u ZPOZE). Za technologickou vlastní spotřebu je tedy považována například spotřeba pohyblivé konstrukce (trackerů) fotovoltaických panelů, ztráty na měničích a ztráty na zvyšovacích transformátorech. Spotřeba zabezpečovacího zařízení, osvětlení apod. technologickou vlastní spotřebou není, jelikož nejde o spotřebu potřebnou k udržení procesu výroby.  Ze strany kontrolního orgánu se můžete setkat s opačným názorem, který je ale chybný a nebyl potvrzen žádným soudním rozhodnutím. Technologická vlastní spotřeba tedy musí být buďto zvlášť měřena a od vyrobené elektřiny, na kterou je uplatňována podpora, odečítána, anebo musí být elektřina, na kterou je uplatňována podpora, měřena za místem odběru technologické vlastní spotřeby, tzn. na straně vysokého napětí. V případě, že je na pokrytí technologické vlastní spotřeby využívána elektřina dodaná z distribuční soustavy, musí být tato měřena a odečítána vždy. To se však v praxi týká spíše jiných druhů OZE, než FVE.

V případě, že je výrobna tvořena vícero zdroji o různé výši podpory (např. uvedených do provozu v různých letech), nepřipouští ERÚ určení množství vyrobené elektřiny výpočtem, přestože je možné tímto způsobem exaktně množství vyrobené elektřiny zjistit. Častou praxí provozovatelů FVE o dvou zdrojích s odlišnou výší podpory totiž je stanovení objemu výroby v jednom ze zdrojů výpočtem, kdy od celkové naměřené elektřiny vyrobené v obou zdrojích odečtou elektřinu naměřenou v jednom ze zdrojů a výsledkem tedy je množství elektřiny vyrobené v druhém zdroji. ERÚ však tento způsob určování množství vyrobené elektřiny nepřipouští a dle jeho výkladu má v takových případech provozovatel výrobny pobírat na elektřinu vyrobenou v obou zdrojích podporu ve stejné výši, a to té nižší. Pokud tedy ERÚ při kontrole zjistí, že elektřina není měřena zvlášť v každém zdroji s odlišnou výší podpory, vystaví protokol o kontrole se závěrem, že kontrolovaná osoba nezajistila měření elektřiny v souladu s ust. § 11 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojů a zároveň vyčíslí množství neoprávněně čerpané podpory za kontrolované období. Nepodaří-li se provozovateli  toto rozhodnutí zvrátit v průběhu kontroly či v navazujícím správním a případně také soudním řízení, hrozí mu riziko vrácení neoprávněně vyplacené podpory až 10 let zpětně.

U zdrojů s odlišnou výší podpory je problematické také rozdělování technologické vlastní spotřeby. Jak již bylo řečeno, ERÚ netoleruje určení množství elektřiny, na kterou se nárokuje podpora v žádném ze zdrojů výpočtem. Vyrobená elektřina tedy musí být měřena u každého ze zdrojů zvlášť. Technologickou vlastní spotřebu, která není pro každý z obou zdrojů zvlášť měřena, tedy zejména spotřebu představenou ztrátami na zvyšovacím transformátoru,  je nutno mezi zdroje rozdělit. Ačkoliv tuto situaci neupravuje žádný právní předpis, ERÚ zpravidla toleruje rozdělování technologické vlastní spotřeby mezi jednotlivé zdroje dle poměru vyrobené elektřiny v tom kterém zdroji.

Další kontrolovanou skutečností je, zda výrobce udržuje měřící zařízení s platným ověřením podle zákona o metrologii a zda nebylo s měřícím zařízením neoprávněně manipulováno (ust. § 11a odst. 5 ZPOZE). Tato povinnost zahrnuje i měřící transformátory v případech, kdy měření množství elektřiny, na které je nárokována podpora, zajišťuje provozovatel distribuční soustavy.

Provozovatelé výroben elektřiny by si tedy měli ověřit, zda je jimi vyráběná elektřina měřena v souladu se zákonem, tedy zejména:

• zda jsou nebo nejsou povinni vyrobenou elektřinu měřit v souladu s ust. § 11a odst. 1 ZPOZE nebo zda měření zajišťuje provozovatel distribuční soustavy,
• zda je správně měřena a odečítána technologická vlastní spotřeba,
• zda je měření zajištěno měřidlem s platným ověřením,
• v případě vícero zdrojů s rozdílnou výší podpory, zda je měřena výroba v každém ze zdrojů samostatně a  zda je technologická vlastní spotřeba mezi tyto zdroje správně rozdělována.

V případě zájmu o konzultaci této problematiky, kontroly podkladů týkajících se měření elektřiny ve Vaší výrobně či právního zastoupení ve věci kontroly zahájené ERÚ, nás neváhejte kontaktovat.