S posunutou účinností od 1. 1. 2023 novela zákona reformuje systém záruk původu energie. Záruka původu slouží zákazníkovi k prokázání spotřeby energie z OZE nebo KVET. V současné době se za záruku původu považuje operátorem trhu vydaný elektronický doklad o původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla.  Na vydání záruky původu má právo každý výrobce, který operátorovi trhu doloží, že energii z OZE nebo z KVET v příslušném množství vyrobil. Celkové množství záruk původu tak vždy odpovídá množství energie vyrobené z OZE.

Záruka původu elektřiny je v současnosti využívána hlavně mezi korporátními zákazníky, kteří tak realizují své závazky nákupu bezemisní nebo nízkoemisní elektřiny. Novela zákona tuto záruku rozšiřuje kromě elektřiny také na biometan, vodík a teplo z jaderného (nízkoemisního) zařízení.

V dodávce elektřiny z distribuční soustavy, tepla nebo vodíku z rozvodné soustavy nelze v místě spotřeby fyzikálně oddělit energii z obnovitelných zdrojů od ostatních druhů. Z toho důvodu lze záruku původu převést na jakéhokoliv zákazníka bez vazby na fyzikální podstatu energie z OZE a ne-OZE, kterou spotřebuje.  Záruka původu je tímto samostatně převoditelnou věcí, která je předmětem obchodních vztahů mezi výrobci, obchodníky a zákazníky. Nákup záruk původu tak zákazníkovi nezajišťuje, že fyzikálně spotřeboval elektřinu, vodík, či teplo z daného obnovitelného zdroje. Zákazník ale zárukou získal právo prokazující, že energie byla z OZE vyrobena a po spotřebování stejného množství energie v jeho odběrném místě, které odpovídá množství v záruce, pak „vymazána“ ze systému záruk.