Dle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu ČR nepostačuje, aby obchodní korporace měly ve svých společenských smlouvách (stanovách) uvedenu tzv. „volnou živnost“ pouze jako „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona)“ bez specifikace konkrétních oborů činností, v nichž společnosti podnikají. Důsledkem tohoto výkladu je nutnost u takových společností změnit společenskou smlouvu (stanovy), jakož i změnit zápis předmětu podnikání v obchodním rejstříku. Pokud by tak společnosti neučinily, a to ani přes výzvu soudu, hrozí jim jejich zrušení.

Dne 12.5.2021 vydal Nejvyšší soud ČR přelomové rozhodnutí spis. zn. 27 Cdo 3549/2020, na základě něhož je uvedení tzv. „volné živnosti“ (rozuměj: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) jako předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách) obchodních společností bez konkrétních oborů činností z důvodu neurčitosti tzv. zdánlivé (ustan. § 553 občanského zákoníku) a nepřihlíží se k němu (ustan. § 554 občanského zákoníku), resp. v režimu úpravy účinné do 31.12.2013 absolutně neplatné. Z tohoto důvodu rovněž nelze na základě takové neurčité úpravy předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách) „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání zapsat do obchodního rejstříku.

Uvedení volných živností ve společenské smlouvě (stanovách)

Nejvyšší soud ČR své rozhodnutí odůvodnil tak, že ujednání stanov (společenské smlouvy), ve kterých by předmět podnikání byl vymezen pouze jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něho není zjevné, co je skutečným a konkrétním předmětem podnikání dané společnosti, když této odpovědi se nelze dobrat ani výkladem. Nelze totiž rozumně dovozovat a předpokládat, že by předmětem podnikání byly všechny činnosti výslovně uvedené v příloze č. 4 živnostenského zákona pod body 1 až 79, resp. další předem nevymezený okruh činností dle bodu 80.

Společníci či členové obchodní korporace tak musí konkrétně určit jen některé z vypočtených oborů činností uvedených v příloze č. 4 živnostenského zákona, ve kterých bude společnost skutečně podnikat a tyto mají být uvedeny ve společenské smlouvě (stanovách). Pouze tyto konkrétní činnosti uvedené ve společenské smlouvě (stanovách) mohou být jako předmět podnikání následně zapsány do obchodního rejstříku.

Soud v odůvodnění svého rozhodnutí dále konstatoval, že vymezení živností v živnostenském zákoně nemá žádný význam z pohledu vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách), které nemusí doslovně odpovídat vymezení jednotlivých živností v živnostenském zákoně. Je věcí živnostenského úřadu, aby předmět podnikání určitě a srozumitelně vymezený ve společenské smlouvě (stanovách) podřadil pod příslušnou živnost uvedenou v živnostenském zákoně.

Zápis předmětu podnikání v oborech „volných živností“ do obchodního rejstříku

Vzhledem ke skutečnosti, že do obchodního rejstříku se podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících zapisuje předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace uvedený ve společenské smlouvě (stanovách), nikoli označení živnosti, a pokud je ve spol. smlouvě (stanovách) uvedena pouze „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ (bez specifikace konkrétních činností či oborů, kterými se má společnost zabývat), není možné takto neurčitě vymezený předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsat.

Je-li přesto ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně v současné době i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání pouze „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bez uvedení konkrétního oboru činnosti, je takový zápis v rozporu se zákonem o veřejných rejstřících a je nutné zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 tohoto zákona. Pokud by společnost nápravu neučinila ve stanovené lhůtě ani přes výzvu soudu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout dokonce i o zrušení společnosti s likvidací.

Závěrečné doporučení a shrnutí

Popisované rozhodnutí NS ČR má závažné důsledky pro většinu společností v České republice, zejména těch, které podnikají v některém z oboru „volných živností“. V posledních letech byla totiž zcela běžně ve společenských smlouvách (stanovách) obchodních korporací v rámci předmětu podnikání uváděna toliko „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bez specifikace konkrétních oborů činností. Takto byl předmět podnikání rovněž zapisován do obchodního rejstříku. Důvodem této praxe, plně akceptované a realizované jak notáři, tak i soudy, bylo zejména umožnění vyhnout se provádění změn společenských smluv (stanov), jakož i jejich zápisům do obchodního rejstříku při každé jednotlivé úpravě v oboru činností při podnikání konkrétní společnosti.

Důsledkem výše popisované změny přístupu v této věci je nutnost, aby všechny společnosti, které mají ve společenské smlouvě (stanovách) uvedenu „volnou živnost“ pouze jako „výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ bez specifikace konkrétních oborů činností, tyto konkrétní činnosti do předmětu podnikání ve svých společenských smlouvách (stanovách) doplnili, a to rozhodnutím svého nejvyššího orgánu o jejich změně ve formě notářského zápisu, jakož i změnili zápis svého podnikání v obchodním rejstříku tak, aby odpovídal vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě. V případě, že tak společnosti neučiní, hrozí jim jejich zrušení.

Při uvádění konkrétních oborů činností v rámci předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách) nemusí tyto nutně odpovídat názvu oborů živností dle živnostenského zákona. Postačí, aby tyto činnosti byly vymezeny způsobem umožňujícím živnostenskému úřadu je pod názvy činností dle živnostenského zákona podřadit. Za účelem zamezení zbytečných komplikací lze však doporučit, aby názvy předmětů podnikaní ve společenské smlouvě (stanovách) názvům živností odpovídali či se jim v zásadních ohledech alespoň blížili.